Proč Češi nevymysleli Facebook?

Na Zdrojáku v diskusi upozorňuje Michal Vallo na zajímavý jev, který provází vývoj webových aplikací v ČR od počátku, a o kterém jsme už nesčíselněkrát diskutovali s různými lidmi. Totiž že převažující přístup je: "Facebook včera nabídl funkci XY a MY ji už DNESKA umíme implementovat," přičemž ten ideální by byl "Facebook od nás dnes koupil funkci XY, kterou jsme MY včera vymysleli".

Není to tak. Proč to tak není?

Obávám se, že odpověď na tuhle otázku velmi úzce souvisí s odpovědí na otázku "Proč máme jediného nositele Nobelovy ceny za fyziku a jediného za literaturu, když jiné, menší národy jich mají mnohem víc?" (viz) Já nevím jestli to je otázka, co by měla směřovat na školství, nebo jestli to je věc společnosti jako takové, ale podvědomě tuším, že to souvisí s tou výše uvedenou. Taky s tím, proč svět nezná české vynálezy a objevy. Které, ptáte se? No vidíte!

Přitom, když se zase vrátím k IT, sebevědomí vývojářům nechybí. Když jde o nové technologie, dokáží bez mrknutí prohlásit, že tohle je "prasárna" a tamto že je zase "hype, který brzo praskne"... Támhleto je zase "staré" anebo "to nikdo nebude používat"... Člověk by skoro řekl, že se to sebevědomí opírá o světově úspěšné projekty a o přehled v oboru.

Zajímavé je, že ta samá sorta lidí kritizuje vytváření lokálních kopií světových služeb coby zbytečnost s tím, že "místo toho, abychom něco vymýšleli..." Vždyť prý každý může používat originál. (Řekněte mi - fakt jsou vývojáři tak omezení? Nebo to jsou jen ta nejhlasitější paka?)

Ale můžeme si taky dle nejlepších národních tradic sednout se založenýma rukama a počkat, až nějaký Čech vymyslí něco, co se na webu prosadí v celosvětovém měřítku.

A pak mu můžeme všichni napsat, že to je hype a nikdo to nikdy nebude používat.

Loading zmínek Retweet

Amazon Kindle 3 - krása rozbalování a prvního spuštění

K vlastním zkušenostem a tipům se dostanu u sebe na Zápisníku, ale sem hodím pro nedočkavce pár fotek... Takové to unpacking porno, znáte, ne? :)

                             

Loading zmínek Retweet

Hádanky z píáristovy krabičky

Vážení přátelé,
přijměte pozvání na jedinečnou akci, pořádanou u příležitosti uvedení novélimitované edice produktů společnosti CANYON – Graffiti Limited Edition – na náš trh a prožijte příjemné odpoledne na břehu řeky Vltavy.
Program:
15:30 – 16:00 Uvítání návštěvníků a prohlídka vystavených produktů
16:00 – 17:00 Prezentace nové produktové řady CANYON Graffiti Limited Edition
17:00 – 19:00 Atraktivní doprovodný program (Live DJ, Break dance, Graffiti show, Skateboard show)
19:00 Ukončení a rozloučení
Parkování v areálu a občerstvení po dobu konání akce zajištěno. Nezapomeňte na vizitky, bude překvapení.
Svoji účast prosím potvrďte...

Blablabla. Bod dostane ten, kdo přijde z téhle zprávy na to, jaké produkty tam budou vystavené... Oblečení? Boty? Spreje? Servery? Tiskárny? Míchačky na beton?

Loading zmínek Retweet

Ako dieťa federácie počúva populárnú hudbu

Jsem, jako většina lidí mého věku, jaksi přirozeně bilingvní. Odmalička jsme slýchali slovenštinu a nerobí nám problémy po slovensky čítať alebo písať, i když to není leckdy stoprocentní, jak vám hnedle ukážu

Už jsem kdysi zmiňoval titulek z Bajtu: "Udri ma nežne". Četl jsem to několikrát a bylo mi divné, proč je u slovensky psaného článku chorvatský titulek (a co znamená, že...)

Některé omyly se ale táhly dlouho. Třeba než jsem si dešifroval "Mocnyzbryndze rychlyzžinči ce!" Kto to mal vediet...?! Nebo jako ten s korálkama od Natálky. Totiž:

Když jsem to slyšel coby horkou novinku, slyšel jsem v tom refrénu, že "šepla: Pridaj na budúce". V tu dobu jsme přispívali na Arménii, na Bangladéš, na chudé indické děti, tak proč bychom nemohli přidat na budoucí - asi generace. To dává smysl, ne? Ve třinácti (či kolika) letech určitě, tak to neřešíte.

V osmnácti jsem tu písničku zaslechl zas, ale "přidání na budoucí" se mi nezdálo pravděpodobné. Tak jsem se zaposlouchal, a došlo mi to - chlapec byl s děvčetem, intimní chvilka, věnovala mu korálky (metafora...) a "šepla: Pridaj nabudúce". Jako že to nebylo nic moc, že by příště měl přidat, dát si víc záležet a víc se snažit. Dávalo mi to (možná bohužel) smysl naprosto perfektně.

Teď v neděli jsem to zaslechl zas a uvědomil jsem si, že příště neměl Peter Nagy přidat, ale přijít! "Šepla: Príď aj nabudúce".

Sice konečně rozumím, ale zmizelo mi kus kouzla.

Loading zmínek Retweet

To mi řekněte - kde berou ajťáci dojem, že jsou intelektuální elita?

Furt dokola, a už mě to nebaví. A přitom je to taková banalita, jako napsat, že programy by měly být uživatelsky přívětivé. Ajťácká paka, zblblá z binární logiky, to čtou jako "musíte dělat jen programy pro blbce", a jdou s tím polemizovat. Netušil jsem, jak omezené a verbálně agresivní jejich argumenty mohou být (a když argumenty dojdou, tak hurá, zkusíme nějakou argumentační figuru a kognitivní disonanci srovnáme tím, že dokážeme, že je autor pitomec - tím problém, jak známo, zmizí). Přitom sami sebe označují za intelektuální elitu a za odborníky, co jsou povolaní rozhodovat o tom, jak mají programy vypadat a pracovat.

A kvůli čemu takovej élent? Jen kvůli tomu, že po nich někdo chce, aby si uvědomili, že jejich programy používají lidé, co nemají používání programů jako smysl bytí.

Nepočítám, kolikrát v diskusi padly fráze o tom, že "když chci s něčím pracovat, musím se to naučit" a že "specialisti mají své potřeby, a my jim cpeme nástroje pro poloopice". Jak to, že udělám snadno použitelný program, omezí specialisty? Holt odezdikezdismus: Co je nepoužitelné a s milionem tajemných nastavení kryptickými hláškami, to je "vysoce odborné"; co může používat kdokoli jiný, to je "pro cvičené opice" (a ONI to dělat nebudou).

Ostatně nazývat lidi, co mají jiné potřeby, jako např. poslat mail bez hodinového nastavování serverů a kompilace jádra, opicemi je, jak se z diskuse zdá, poměrně rozšířené. Blbci, pitomci, opice (mnoho opic)... a přitom to jsou ti, pro které se programy píšou. Ti, co se NIKDY nebudou s to naučit, jak se s počítačem pracuje. A ti, co programátory živí, mimochodem řečeno.

Teď jeden takový dokonce z mého článku vyvodil unikátní závěr: "Razíme filosofii, že průměrný pitomec je tím nejvyšším arbitrem, byť se jedná o odborné záležitosti."

Aha. To vysvětluje mnohé.

Víte ale co je na tom opravdu smutné? Když napíšu, že by ajťáci měli mít povědomí o fungování světa, o ergonomii, psychologii a o ekonomii, aby neplácali takovéhle pitomosti a zvykli si na slova jako "zákazník" a "potřeba", tak se mohou ti samí vzteknout, že ONI nemusí nic takového vědět a znát. Že se ONI na takovéhle soft skills mohou zvysoka.. ONI se nic učit nemusí a nepotřebují, oni vědí všechno a o všem, oni vědí co vy chcete dělat s počítačem a vědí, jak to máte dělat nejlíp. Buď pochopíte, že ONI znají vaše potřeby líp než vy, nebo jste opice. Ironické je, že přitom jedním dechem chtějí, aby se ostatní naučili pracovat s plody jejich superiorního ducha, nebo ať jdou od klávesnic...

Ale to je asi marné volání.

Měl bych to říct po ajťácku. Bylo by to asi takhle: Naučte se pracovat s lidmi, než pro ně něco budete navrhovat, vy cvičené ITopice!

Loading zmínek Retweet

Že já ty diskuse o GPL čtu... :/

Socialismus a podobné komunitní ideje jsou v naší civilizaci dlouhodobě neudržitelné. Někteří na to přijdou, když se zamyslí nad vnitřním principem fungování takových společenství a nad lidským chováním, jiní neuvěří, dokud si to nevyzkouší.

Zkouška socialismu má průběh podobný vaření žáby: Zpočátku jde všechno velmi dobře, lidé jsou nadšení, rozvratní elementi na pokraji společnosti a vypadá to, že se vše vyvíjí líp a rychleji než jinde. Časem étos vyprchá, rozjetý stroj ze začne zastavovat, ale lidi stále ještě věří tomu, že to je kvůli cestě do kopce, ne kvůli tomu, že stroj z principu nefunguje. Chvíli ho ještě tlačí, pak začínají remcat, nastupuje postupně deziluze z toho, že to nefunguje, začínají vzájemné spory a sluníčkové společenství končí v rozvratu a chaosu.

Ale ze začátku je vše dobré, výborné a ukázkové, takže mnoho lidí uvěří, že tentokrát to bude fungovat a že teď už se to změní a bude to dobré, půjde to stále nahoru...

Nebude, nepůjde, nezmění, protože se nezmění lidé (nejvýš se na čas popřou).

Tolik asi k pláči zastánců GPL, že někdo používá plody jejich práce, ale nechce "přispět komunitě".

 

Loading zmínek Retweet

Virtuální server snadno a rychle

Od doby, co jsem si pořídil vlastní virtuální server, zjišťuju, jaká to je pěkná hračka. Jestli si ji chcete vyzkoušet taky, můžete - Virtualmaster (affiliate odkaz) nabízí testovací virtuálky (64MB RAM, až 2GB HDD) na 14 dní zdarma. Můžete si jej zkusit, a pokud vám bude vyhovovat, tak si jej prostě převedete na placený tarif. Tato konfigurace vás bude stát necelých 40 Kč měsíčně a na malý web bude určitě stačit. A pokud ne, tak si zvětšíte disk nebo paměť nebo přidáte jádra, podle toho co vás bude pálit.

Jestli si chcete takový malý virtuálek vyzkoušet, nemusíte si jej nastavovat od začátku. Pokud chcete, mám tu pro vás dva předpřipravené kousky, které můžete použít jako takový "odrazový můstek":

Ubuntu server + Lighttpd + PHP5.3 - jednoduchý WWW server Lighttpd s PHP5.3.2. Má zapnutý firewall a automatické bezpečnostní aktualizace. Nemusíte nic nastavovat, jen nahrajte soubory pro web do /var/www, a jedem!

PhpSQLiteCMS-CZ vychází z předchozí šablony, ale navíc je nainstalována SQLite databáze a předpřipravený redakční systém PhpSQLiteCMS v české verzi. Pokud si vytvoříte "testing server" z této šablony, máte během dvou minut běžící web s redakčním systémem, ke kterému se připojíte přes http://x.x.x.x/cms (vyplňte svou IP adresu) - jméno admin, heslo admin.

Obě šablony se vejdou do testovacího limitu, takže je můžete použít i na výše zmíněný čtrnáctidenní provoz zdarma.

Enjoy.

Loading zmínek Retweet

A nepoučí se a nepoučí...

Dneska zase volali... tentokrát Citibank, dokonce mezištátny hovor, až zo Slovenska, no ty koky! Pravidelní čtenáři vědí, že své strategie obměňuju, takže dnes to nebyla ani Ruleta ani Kontraformulář, dnes to byla Převzatá iniciativa.

Jakmile se slečna představila, zahlaholil jsem: "Á, dobrý den, už jste mi dlouho nevolali. Helejte, mám na vás chvilku, takže ještě než začnete, tak vám řeknu, jak to bude, ano? Já jsem Martin Malý, dovolali jste se správně, vy mi chcete nabídnout nějaké úvěry nebo co, ale neřeknete mi to, dokud si neověříte, že jsem to opravdu já. Takže se mě zeptáte na rok mého narození, ale já vám ho neřeknu. Pak mi budete chvíli vysvětlovat, že to potřebujete pro ověření, že mluvíte se správnou osobou, já vám řeknu že ano, že hovoříte se správnou osobou. Vy budete chtít znovu to číslo a já ho zase neřeknu. Na tom se zasekneme, a nakonec hovor ukončíte. Tak to bylo vždycky, určitě to vidíte na displeji CRM, a bude to tak zase. Ale dneska mám dobrou náladu, takže si teď můžete vybrat - buď poděkujete, rozloučíte se a zavěsíte, nebo si to celé sjedeme. Je to na vás."

Co byste řekli?

Správně. Sjeli jsme si to celé!

Loading zmínek Retweet

Opravdu někdo seriózně používá Facebook?

Po těch pár měsících od vyhození z FB jsem zjistil, že mi tenhle šajsdrek v životě nechybí. V soukromém téměř vůbec (až se Pixy naučí používat zase nějaké rozumné publikační metody, tak mi FB nebude chybět naprosto), v pracovním minimálně. Na případy, kdy by mi OPRAVDU chyběl, jako když nějaký známý publikuje fotky, na které "bych se měl podívat", ale publikuje je nikoli jako rozumný člověk "na web", ale jako čuně "na Facebook", nebo když mě někdo upozorní na záležitost, o níž bych měl vědět, ale která se taky probírá jen tam, tak na takové případy mám falešný účet, samosebou.

Včera jsem si zahrával s Disqusem a říkal jsem si, že bych mohl přidat možnost přihlašování komentátorů přes Facebůček, ostatně API Key se bude hodit i na pokusy s OpenGraph. Ovšem API Key dostane jen registrovaný...

OK, to je pochopitelné. Nechci si ale registrovat falešný FB účet k serióznímu účelu, což je rozumné, a tak jsem tedy rezignoval a založil si "claim" účet se svým jménem a mailem. Fajn, účet jsem zaregistroval, dopsal jsem k němu že je zbytečné s ním komunikovat, to kdyby někdo náhodou měl tu potřebu, a šel jsem nastavovat účet.

Poslyšte, to jste schopni seriózně pracovat s něčím, co vypadá co tři měsíce jinak? Co se neustále mění pod rukama? S něčím, kde nevidíte kontext toho co děláte - jestli přidáváte aplikaci na stránku nebo ke svému účtu? S aplikací, u níž je každý formulář jiný a nikdy nelze předem odhadnout, jestli ho musíte někde "uložit", nebo jestli se ukládá sám? Nebo že bych měl poruchy kognitivních funkcí, které se na jiných webech neprojevují?

Kliknul jsem na Generovat API Key. Vyběhlo okno, že chce povolit spojení Disqusu s mým účtem. OK. Vyběhlo druhé, že si musím ověřit účet přes telefon. Dobrá, ověřil jsem (už jsem byl lehce za limitem ochoty, ale hecnul jsem se). Vyběhlo třetí, že musím souhlasit s propojením. OK. Vyběhlo čtvrté, a to pravilo, že "Sorry, error". A vybíhá na mne už od včerejška.

A já si konečně v plné síle uvědomil, co mi ve světě bez Facebooku vůbec nechybí: Zmatené uživatelské rozhraní a věčné chybové hlášky. A čím dál tím víc obdivuju (no, to není to přesné slovo) lidi, co nejen věří, že FB je praktický a použitelný nástroj, ale co se to snaží vlastním příkladem dokázat. Nevím jestli bych byl schopen takového sebeobětování...

Loading zmínek Retweet

Rožmberk nad Vltavou - šibenice

       
Click here to download:
rozmberk-nad-vltavou-sibenice-fkAqcbjnnwCbtpsDnmJJ.zip (2472 KB)
Inspirován seriálem o šibenicích jsem rozhodl o cíli víkendového výletu: Rožmberk nad Vltavou, konkrétně vrch Šibenice. Stála tam od 14. století a používala se až do roku 1765. Cestou tam to sice vypadalo jako Václavák, protože se na hradě konal nějaký festival, plus Vltava byla v obležení vodáků, ale u brzdového kamene bylo jako zázrakem místo a klid. A to bylo dobře, protože takovéhle místo si o určité zklidnění říká.

Od silnice je šibenice pár desítek metrů lesem. Značení je stále vidět a na místě je poblíž zachovalých základů na stromě cedule. Ne, nám nepršelo, jako popisuje autor seriálu, a po pravdě musím říct, že jsem na místě nevnímal ani hluk hudby, co se nesl krajinou. Dlouho jsem se nezdržel - pokud znáte historii místa, není vám tu zrovna nejveseleji.

Překvapila mne velikost - čekal jsem, že byla větší.

PS: Ze silnice je krásný výhled do údolí.

Loading zmínek Retweet

O mně